Kešky Baranďák a Styx 29.11.2012

Čtvrteční večer jsme se rozhodli s Radkem a Martinem věnovat dvěma pěkným keškám...

• Barandovský most
• Styx

Barandovský most

Na tuto jsem se dlouho těšil, seč nejdříve bylo potřeba se naučit prusíkovat. A maturitu jsem složil dnes s Radkem a Martinem. Zvolili jsme čistý lezecký postup - přehodit provázek, přetáhnout lano (50 m vyjde i dvojitě - dolů se dá pak slanit), druhý konec bylo kam uvázat, naladit prusíky a noha-ruka-sednout-noha-ruka-sednout... Super zábava! Slanění dolů už bylo za odměnu :-)

Styx

Po úspěšném výstupu nahoru na Baranďák jsme pokračovali dolů, podél Styxu... Tma, temné hučení... Nejdříve suchou nohou pohodička, pak jsme ale museli na úzký rantl (celý den málo, ale vytrvale pršelo). Když už to bylo skoro dlouhé, objevila se odbočka - téměř suchá, jen malá stružka. U odbočky někdo nechal skateboard, už bez dvou koleček. Radek měl dětské odrážedlo. Já šel jak kačenka. A časem jako pejsek. Cesta se zdála nekonečná - doufám, že moje cesta do říše mrtvých bude rychlejší. A bude méně bolet... Ha, malý přepad, voda, keška. Ta radost. Ale cesta končí jinde. Skate bez koleček nejel ani dolů... A nakonci jsme ho omylem utopili :-(. A podél Styxu. Končí rantl, musíme do vody. U jezíku je hlouběji. Ještě chvíli. Kosti mrtvých. A šachta nahoru! Poklop jde otevřít. Vylezu. Zrovna příjíždí policejní auto, zastavuje. „Co tady děláte?“ - „Byl jsem v kanále.“ - „Cože?“ - „No pod náma teče Botič...“ - „To vám přijde normální?“ - „No...“ - „Tam se smí?“ - „Je to veřejně přístupné.“ - „A kolik vás tam je?“ - „Tři“ - „A kde jsou?“ (Martin a Radek nás slyší, ale mlčí a zůstávají dole) - „Ještě jsou dole, šli pomaleji.“ Beze slova odjeli. Uf, obešlo se to bez kontroly občanek a prozrazení geocachingu! :-)